1Sa 17 | CzeCSP | STEP | Pelištejci shromáždili svá vojska k boji. Shromáždili se v Sóku, které je v Judsku, a utábořili se u Efes

1 Samuel 17

David a Goliáš

1 Pelištejci shromáždili svá vojska ^{▼▼h.: tábory; v. 46; 28,1; Dt 23,10p; 2S 1,2; 2Kr 3,9} k boji. Shromáždili se v Sóku, ^{▼▼[24 km Z od Betléma, blízko peliš. hranic]; Joz 15,35; 2Pa 11,7; 28,18} které je v Judsku, a utábořili se u Efes–damímu ^{▼▼[tj. asi Pas–damím — 1Pa 11,13]} mezi Sókem a Azekou. ^{▼▼[asi 2 km SZ od Sóka]; Joz 10,10} 2 Také Saul a Izraelci ^{▼▼h.: izraelský muž (kolekt.); vv. 19.25} se shromáždili, utábořili se v údolí Éla ^{▼▼[tj. Řečíkovém, mezi Sókem a Azekou podél Vádí es–Sant]; 21,10} a sešikovali ^▼▼4,2 se k boji proti Pelištejcům. 3 Pelištejci stáli na hoře z jedné strany a ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Izraelci stáli na hoře z druhé ^▼▼14,4 strany. Mezi nimi bylo údolí. 4 Z pelištejských vojsk ^{▼▼h.: táborů} vycházel soubojový ^{▼▼n.: předbojovník; h.: muž prostoru mezi dvěma tábory; v. 23; [staří Řekové někdy rozhodovali válku prostřednictvím souboje dvou zápasníků, kteří se utkali v prostoru mezi tábory]; srv. 2S 2,14—16} zápasník ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}jménem Goliáš z Gatu, ^▼▼5,8 vysoký ^{▼▼h.: jehož výška byla} šest loket a jednu píď. ^{▼▼[tj. asi tři metry]} 5 Na hlavě měl bronzovou přilbu a oblékal si šupinový pancíř. ⌈Pancíř vážil⌉ ^{▼▼h.: Váha p. byla} pět tisíc šekelů ^{▼▼ [asi 57 kg]} bronzu. 6 Na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}nohou měl bronzové holenice a na ramenou ^{▼▼h.: mezi svými zády} bronzový srpáč. ^{▼▼n.: sekáč; v. 45; Joz 8,18p.26; Jb 39,23; 41,21; Jr 6,23; 50,42†} 7 Násada ^{▼▼h.: dřevo; Dt 19,5; 2S 21,19; 23,7} jeho kopí byla jako tkalcovské vratidlo ^{▼▼2 S 21,19; 1Pa 11,23; 20,5} a hrot jeho kopí vážil šest set šekelů ^{▼▼[asi 7 kg]} železa. ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}Před ním šel štítonoš. 8 Stál a volal na izraelské řady. ^▼▼4,12 Říkal jim: ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč vycházíte a šikujete se k boji? Cožpak nejsem já Pelištejec a vy otroci Saulovi? Pověřte ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}někoho, ať ke mně sestoupí. 9 Jestliže se mnou dokáže bojovat a zabije mě, budeme vašimi ^{▼▼h.: vám za otroky; srv. 7,23} otroky. Jestliže já přemohu jeho a zabiju jej, budete našimi otroky a budete nám sloužit. 10 Pak ten Pelištejec řekl: Dnes ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}potupím ^{▼▼v. 26; 2S 21,21; srv. Sd 8,15; Př 17,5; n : vyzývám} izraelské řady. Vydejte mi ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}někoho, ať spolu bojujeme. 11 Když Saul a ⌈celý Izrael⌉ ^{▼▼n.: všichni Izraeleci; 13,4} uslyšeli tato Pelištejcova slova, třásli ^{▼▼Jr 1,17; n.: děsili} se a hrozně se báli. ^{▼▼v. 24; [odráží ztrátu důvěry v Boží zaslíbení (Dt 3,22), srv. 2S 10,12; Nu 14,9]}

12 David byl synem Efratejce ^{▼▼1,1; 1Kr 11,26} z judského Betléma ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}jménem Jišaj, který měl osm ^▼▼16,10n synů. Za dnů Saulových byl ten muž již ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}pokročilého věku. ^{▼▼čteno s Pš besanim (v letech) oproti TM: ba’anaším (v / s muži); n.: byl příliš starý, než aby šel s muži; $} 13 Tři nejstarší Jišajovi synové šli ^{▼▼n.: vytáhli} se ^{▼▼h.: za} Saulem do boje. ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Jména tří ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}synů, kteří šli ^{▼▼n.: vytáhli} do boje, byla: Prvorozený ^{▼▼16,6; 1Pa 2,13} Elíab, druhý po něm Abínádab a třetí Šama. 14 David byl nejmladší. Tři nejstarší šli ^{▼▼n.: vytáhli} se ^{▼▼h.: za} Saulem.

15 David ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}odcházel od Saula a vracel ^{▼▼[David ještě (::18,2) nebyl u Saula trvale; to může částečně vysvětlovat slova ve vv. 55—58]} se, aby v Betlémě pásl ovce ^▼▼16,11 svého otce. 16 Mezitím Pelištejec přistupoval ráno i večer a takto se stavěl po čtyřicet dní.

17 Jišaj řekl svému synu Davidovi: Vezmi svým bratrům éfu ^{▼▼1,24; 25,18; Sd 6,19; Rt 2,17} tohoto praženého zrní ^{▼▼25,18; 2S 17,28; Rt 2,14†} a těchto deset chlebů a rychle jim ^{▼▼h.: svým bratrům} to zanes ^{▼▼Gn 41,14; 2Pa 35,13} do tábora. 18 Těchto deset kusů ^{▼▼(od h. kořene: ostrý / odříznout — „odřezků“); $} sýra ^{▼▼h.: mléka; srv. Dt 32,14} ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}odnes veliteli nad ^{▼▼určeno (členem, zájmenným suffixem, vazbou)}tisícem. ^{▼▼n : jejich jednotky; 18,13; 22,7; Dt 1,15p} ⌈ ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Zjisti, jak se daří tvým bratrům,⌉ ^{▼▼h.: své bratry navštívíš k pokoji; srv. 10,4; 30,21} a ⌈ ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}vezmi od nich znamení.⌉ ^{▼▼h.: jejich zástavu; tj. důkaz, ?že úkol byl splněn / ?že žijí; srv. Př 17,18} 19 Saul, oni a ⌈všichni Izraelci⌉ ^{▼▼h.: každý izraelský muž; vv. 2.24} jsou v údolí Éla a ⌈vedou válku⌉ ^{▼▼n.: bojují} s Pelištejci. 20 David časně ráno vstal, ^{▼▼1,19; 29,11; 2Pa 29,20} zanechal ovce ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}hlídači, naložil ^{▼▼h.: pozvedl} zásoby ^{▼▼n.: proviant; n : sbalil se} a šel, jak mu Jišaj přikázal. Když přišel k ležení, ^{▼▼n.: vozové hradbě; 26,5.7; $} vojsko vycházelo do řad a ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}spustilo válečný křik. 21 ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Izraelci a Pelištejci se sešikovali řada proti řadě. 22 David zanechal věci ^{▼▼n.: výstroj} ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}u strážce ^{▼▼n.: hlídače; srv. v. 20} výstroje a běžel k řadě. Když přišel, vyptával se svých bratrů, jak se jim daří. ^▼▼v. 18 23 Zatímco s nimi mluvil, zrovna ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}vystoupil z pelištejských řad soubojový zápasník ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}jménem Goliáš, Pelištejec z Gatu, a říkal stejná slova jako předtím. ^{▼▼v. 8nn} David to slyšel. 24 Když všichni Izraelci ^▼▼v. 19 uviděli toho muže, utekli před ním a hrozně se báli. ^{▼▼v. 11; 7,7; 28,5; srv. Neh 2,2}

25 Izraelci ^▼▼v. 2 říkali: Viděli jste toho muže, který ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}vystoupil? Vystupuje, aby hanobil Izrael. Stane se proto, že ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}toho, kdo ho zabije, král odmění ^{▼▼h.: obohatí ho; Př 10,22} velikým bohatstvím, dá ^{▼▼18,17; Joz 15,16} mu svou dceru a ⌈dům jeho otce⌉ ^{▼▼n : jeho rod} učiní v Izraeli svobodným. ^{▼▼[tj. osvobodí od královských daní a povinností; srv. Jr 34,9n]} 26 David se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal mužů, kteří stáli ⌈u něj:⌉ ^{▼▼h.: s ním} Cože získá ^{▼▼Jr 17,11; h.: bude učiněno (muži)} ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}ten, kdo zabije tohoto Pelištejce a odstraní potupu ^{▼▼11,2; Neh 1,3} od Izraele? Vždyť kdo je ten neobřezaný ^{▼▼14,6; Sd 14,3} Pelištejec, že ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}tupí řady živého ^{▼▼v. 36; Dt 5,26; 2Kr 19,4.16; Jr 10,10} Boha? 27 Lid mu ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl ⌈stejnými slovy jako předtím:⌉ ^{▼▼h.: podle toho slova; n : totéž; vv. 23.30} Toto získá ^{▼▼Jr 17,11; h.: bude učiněno (muži)} ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}ten, kdo ho zabije. 28 Když jeho nejstarší bratr Elíab slyšel, jak mluví s muži, vzplál proti Davidovi hněvem ^{▼▼h.: Elíabův hněv; 11,6} a řekl: ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč jsi ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}přišel? Komu jsi zanechal těch několik ovcí v pustině? Znám tvou domýšlivost a ⌈zkaženost ^{▼▼Iz 1,16} tvého srdce.⌉ ^{▼▼n.: tvé zvrácené s.; srv. Jr 4,4} ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}Přišel jsi totiž, aby ses díval na bitvu. 29 David řekl: Co jsem teď udělal? ⌈Vždyť jsem se jen ptal.⌉ ^{▼▼h.: Cožpak není slovo?; $} 30 Obrátil se od něj k někomu jinému a ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal se ⌈stejnými slovy jako předtím.⌉ ^{▼▼h.: podle toho slova} Lid mu ^{▼▼Pozn. 87 v tabulce na str. 1499}odpověděl ⌈stejnými slovy jako poprvé.⌉ ^{▼▼h.: slovo jako slovo první / podle slova prvního} 31 Když se proslechla slova, která David promluvil, oznámili to Saulovi a ten si ho nechal přivést. 32 David řekl Saulovi: ⌈Ať kvůli němu nikdo neklesá na mysli.⌉ ^{▼▼ n.: … neztrácí odvahu (srv. Jr 4,9; 2S 7,27; Am 2,16; Neh 6,16); h.: Ať nepadne srdce člověka nad ním; srv. Dt 20,3} Tvůj otrok půjde a bude bojovat s tímto Pelištejcem. 33 Saul řekl Davidovi: Nemůžeš ^{▼▼Nu 13,31} jít proti tomu Pelištejci a bojovat s ním. Vždyť jsi jen chlapec, ^{▼▼n.: mládenec; Jr 1,6} a on je bojovníkem ^{▼▼16,18; 2S 17,8} od svého mládí.

34 Nato David řekl Saulovi: Tvůj otrok byl ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}pastýřem ovcí svého otce. Když přišel lev či medvěd a odnesl ovci ze stáda, 35 ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}vyrazil jsem za ním, bil jsem ho a vysvobodil jsem ji z jeho tlamy. ^{▼▼Am 3,12} Když proti mně povstal, ^{▼▼n : zaútočil} chytil jsem ho za čelist ^{▼▼h.: vousy} a bil jsem ho, až jsem ho usmrtil. 36 Tvůj otrok zabil jak lva, ^{▼▼srv. 2S 23,20; Sd 14,5n; 2Kr 17,25} tak i medvěda ^{▼▼2Kr 2,24} a tento neobřezaný Pelištejec ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}dopadne jako jeden z nich, protože tupil řady živého ^▼▼v. 26 Boha.

37 David dále řekl: Hospodin, který mě vysvobodil z ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}moci lva i z ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}moci medvěda, ten mě vysvobodí ^{▼▼[v přímém protikladu k Saulovu strachu (v. 11) David spoléhá na Hospodina; srv. 2K 1,10; 2Tm 4,17]} z ruky tohoto Pelištejce. Saul tedy řekl Davidovi: Jdi a Hospodin buď ^{▼▼n.: ať je / bude} s ^{▼▼16,18; 18,12} tebou. 38 Pak Saul oblékl Davida do svého odění, ^{▼▼n.: šatu (4,12); brnění} na hlavu mu dal bronzovou přilbu a oblékl mu pancíř. ^{▼▼v. 5; Neh 4,10} 39 David si připásal na odění jeho meč ^▼▼13,22 a zkoušel chodit, protože ⌈na to nebyl zvyklý.⌉ ^{▼▼h.: to ještě nezkusil} David řekl Saulovi: Nemohu v tom ^{▼▼n.: v těchto věcech} chodit, protože na to nejsem zvyklý. ^{▼▼h.: to ještě nezkusil} Proto si to ^{▼▼h.: je (tj. ty věci)} David ze sebe sundal. ^{▼▼h.: odstranil; 17,26} 40 Do ruky si vzal hůl, ^{▼▼Ž 23,4} z potoka si vybral pět oblázků, ^{▼▼h.: hladkých kamenů; srv. Př 17,8} uložil je do pastýřské brašny, ^▼▼9,7 kterou měl, a v ní do váčku; ^{▼▼n.: kapsy; HL; [jakási obvyklá součást výstroje pastýřů]} v ruce měl prak. Tak se blížil ^{▼▼7,10; n.: přistupoval} k Pelištejci. 41 Mezitím Pelištejec ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}postupoval a ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}stále se blížil k Davidovi. ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}Před ním šel štítonoš. ^{▼▼h.: muž nesoucí velký štít; v. 7} 42 Když se Pelištejec podíval a uviděl Davida, pohrdl ^{▼▼2S 6,16; Ž 123,4; Př 16,18} jím, protože to byl jen chlapec, ryšavý, ^▼▼16,12 krásného vzhledu. ^▼▼16,7 43 Pelištejec řekl Davidovi: Cožpak jsem pes, ^{▼▼24,15; 2S 3,8; 9,8; 16,9; 2Kr 8,13; Kaz 9,4; Mt 7,6p} že ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}jdeš proti ^{▼▼n.: ke / na} mně s holí? ^{▼▼(h. pl. zde může naznačovat nekonkrétní užití, tedy že nejde o fyzickou hůl, ale o cosi, co ta hůl symbolizuje: „Jdeš na mě jak někde na pastvě.“)} Nato Pelištejec Davida proklel ^{▼▼2S 16,9; 1Kr 20,10} při svých bozích. 44 Pak řekl Pelištejec Davidovi: Pojď ke ^{▼▼n.: proti; na} mně a vydám tvé ^{▼▼Pozn. 56 v tabulce na str. 1499}tělo nebeskému ptactvu a polní ^{▼▼střv. př.: zemské} zvěři.

45 David Pelištejci ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Ty ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}jdeš proti ^{▼▼n.: ke / na} mně s mečem, kopím a srpáčem, ^▼▼v. 6 ale já ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}jdu proti ^{▼▼n.: ke / na} tobě ve jménu Hospodina zástupů, Boha izraelských řad, kterého jsi tupil. 46 Dnes tě Hospodin vydá ^{▼▼24,19; 2S 18,28} do mé ruky. Zabiju tě a srazím ti ^{▼▼h.: tvou} hlavu. Dnes vydám ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}mrtvoly pelištejského vojska nebeskému ptactvu a zemské zvěři. ^{▼▼2S 21,10; Jr 7,33} A tak celý svět ^{▼▼n.: země; srv. Jr 25,26; 1Kr 10,24} ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}pozná, ^{▼▼Joz 4,24; 1Kr 18,37} že s ^{▼▼n. (dle jiných h. rkpp): v …; srv. 2Kr 5,15!} Izraelem je Bůh. 47 A ⌈celé toto shromáždění⌉ ^{▼▼1Pa 29,10; 2Pa 28,14} ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}pozná, že Hospodin nezachraňuje ^{▼▼7,8; 14,6.23; Sd 10,12; Př 20,22; Jr 31,7} mečem ^{▼▼Oz 1,7; Ž 44,7} ani kopím. Neboť tento boj ^{▼▼Ex 14,14} ⌈je Hospodinův⌉ ^{▼▼n.: patří Hospodinu} a on vás vydá do naší ruky. 48 Pak se stalo, že když Pelištejec dále ^{▼▼h.: vstal a} ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}postupoval a blížil se proti Davidovi, David rychle běžel na bojiště proti Pelištejci. 49 David ⌈sáhl rukou⌉ ^{▼▼h.: vztáhl svou ruku; Jr 1,9} do brašny, vzal odtamtud kámen, vrhl jej z praku a udeřil Pelištejce do ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}čela. Kámen ^{▼▼[od zručného prakovníka (srv. Sd 20,16) mohl letět až rychlostí 150 km/h]} mu prorazil ^{▼▼h.: se ponořil do jeho} čelo, takže padl tváří ^{▼▼h.: na svou tvář; 20,41; Joz 7,6} k zemi. 50 Tak David ⌈přemohl Pelištejce prakem a kamenem, ubil Pelištejce a usmrtil⌉ ^{▼▼(srv. stejná tři h. slovesa v 17,35!)} ho. ⌈David neměl v ruce⌉ ^{▼▼n.: … s sebou; h.: V Davidově ruce nebyl; v. 47!} meč. 51 Potom David přiběhl, postavil se nad Pelištejcem, vzal jeho meč, vytáhl ^{▼▼h.: zul; 31,4} ho z pochvy, usmrtil jej a usekl mu s ním hlavu. Když Pelištejci viděli, že je jejich hrdina mrtev, utíkali. 52 ⌈Izraelci a Judejci⌉ ^{▼▼h.: Muži izraelští a judští; v. 2} vstali, křičeli ^{▼▼n : spustili válečný pokřik; srv. 4,5; 17,20} a pronásledovali Pelištejce až do ^{▼▼n.: + ke vchodu; h.: až kudy jdeš do; 15,7} Gatu, ^{▼▼dle LXX; TM: údolí} až k branám Ekrónu. ^▼▼7,14 Pobití Pelištejci padali cestou z Šaarajimu ^{▼▼Joz 15,36} až do Gatu a Ekrónu. 53 Pak ^{▼▼n.: Když se vraceli; $} se Izraelci ^{▼▼h.: Synové Izraele} vrátili z pronásledování Pelištejců a vyplenili jejich ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}tábor. 54 David vzal hlavu toho Pelištejce a ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}přinesl ji do Jeruzaléma, ^{▼▼[tj. poté, co byl Jeruzalém dobyt — 2S 5]} ale jeho zbraně ^{▼▼n.: zbroj; srv. 21,9} uložil ve svém stanu.

55 Když Saul viděl Davida, jak ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}jde proti tomu Pelištejci, řekl veliteli armády ^{▼▼14,50; 26,5} Abnérovi: Čí syn ^{▼▼v. 15p} je tento chlapec, Abnére? Abnér ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Jakože jsi živ, ^{▼▼h.: je živa tvá duše; 1,26; 2S 14,19} králi, nevím. 56 Král řekl: Zeptej se, čí syn je ten mladík. ^{▼▼20,22†} 57 Proto když se vracel ^{▼▼n.: vrátil} David ⌈z boje proti Pelištejci,⌉ ^{▼▼h.: ze zabití Pelištejce} Abnér ho vzal a přivedl ho ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Saula. Hlavu toho Pelištejce měl ještě v ruce. 58 Saul se ho ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal: Čí jsi syn, chlapče? David ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Syn tvého otroka Jišaje Betlémského.